Obrazem: Hrad Střekov o víkendu patřil Vladimíru Mišíkovi & ČDG a speciálnímu hostu Mirkovi Kováříkovi

V pořadí druhý koncert v rámci letošního Střekovského hudebního léta máme úspěšně za sebou. Počasí bylo více než skvělé, což můžeme také říci o hlavních účinkujících večerního vystoupení. Kdo by neznal legendárního českého zpěváka, kytaristu, zakládajícího člena skupin The Matadors, Blue Effect, Flamengo a zakladatele rockové skupiny Etc…. Vladimíra Mišíka jsme si prostě nemohli nechat ujít, ještě na tak krásném místě, jako je hrad Střekov.

Pokud jste začátkem roku narazili na články typu „Zpěvák Vladimír Mišík skončil ve špitále“ a podobné bulvární řádky, můžeme vám s naprostým klidem říci, že zpěvák je ve výborné formě a náladě. Fotografie z objektivu našeho reportéra Miroslava Solaře, které naleznete pod článkem, mluví za vše. I když se ne jedné z nich malinko mračí, věřte, že to není kvůli zdravotnímu stavu. Příští rok v březnu pan Mišík oslaví kulatých a záviděníhodných 70 let a my mu toutou cestou přejeme mnoho dalších zdravých hudebních let!

Pokud patříte mezi čtenáře, kteří Vladimíra Mišíka znají jen okrajově nebo dokonce vůbec, níže si můžete pustit k prohlížení fotek píseň „Stříhali dohola malého chlapečka“, která patří mezi jeho nejznámější. Pan Mišík na hradě Střekově vystoupil s kapelou ČDG ve složení Vladimír Mišík (kytara, zpěv), Petr „Kulich“ Pokorný (kytara), Vladimír Pavlíček (housle).

Jako speciální host se divákům představil Mirek Kovářík, jedna ze zakladatelských osobností hnutí malých divadel 60. let. Jeho Docela malé divadlo (1962-1969) stačilo během sedmiletí existence inscenovat kolem dvaceti titulů a vytvořilo i zvláštní interpretační styl. Kromě pořadů americké beatnické poezie byli první, kdo po létech uvedli do nejen na divadelně-poetické jeviště básně Jiřího Ortena (Na pomoc slova!), Jana Zábrany (Mlčet je horší), Jiřího Koláře (Učte se čarovat), Ivana Blatného (Miluji tě, krásná Te…), Ivana Diviše (Povíme si to!) a Ivana Slavíka (Snímání s kříže).

Byl vůbec první, kdo scénicky představil poezii Václava Hraběte (Stoptime, 1966) a básnický manifest Znamení moci Jana Zahradníčka (1968)… Koncert, který nás na Střekově čeká je propojováním dvou žánrových pevnin, hudby a poezie, ve stylu nekonečného jam session také prožívány koncertní podvečery v legendární pražské Redutě v polovině slavného porevolučního desetiletí. Písničky se přelévaly do básní a naopak, Vladimír Mišík s kapelou reagovali na pocitový kolorit básní skladbami někdy už během přednesu veršů „ve stavu zrodu“, jak byl vnímán interpretační styl Mirka Kováříka. Koncert, který tvoří zajímavou tematickou, hudebně-poetickou koláž, jejíž osobitě napružená atmosféra podnes nevyprchala.

Fotografie objektivem pana Miroslava Solaře:

(zdroj: strekovskehudebnileto.cz, youtube.com)